Rodiče 14-ti leté Niny jsou velcí milovníci historie, proto koupili starý hrad nedaleko Prahy. Prodávali ho lidé, kteří tam žili už delší dobu, ale stala se jim nějaká tragédie v rodině tak hradní sídlo museli opustit. Hrad byl moderně zařízen pro normální žití a tak nebyl žádný problém se tam přestěhovat. Ani Nině to moc taky nevadilo, protože svojí školu nesnášela a neměla žádné kamarády.
Pod hradem byl malý domeček s velkou zahradou, ve kterém žili velmi sympatičtí lidé- Wágnerovi. Rodiče Niny se s nimi začali dost bavit až je jednou Wágnerovi pozvali na velkou grilovací párty a Nina musela být sama doma ve velkém hradě.Ikdyž tam žili celkem dlouho, trošku se přece jenom bála.
V ten večer byl zrovna úplněk, ale to Nině moc nevadilo. Stáhla si několik filmů, aby se tolik nenudila a nebála.Byla chvíle před půlnocí a začalo pršet. Kapky deště klepali do střechy a vítr svištěl o okna.Nina slyšela divně věci zvuky.Najednou se velké okno otevřelo až zrcadlo ve něj rozbilo. Najednou začal k Nině mluvit neznámý hlas ze zracdla:,,Teď už se nemusíš bát! Jsem tu s tebou!". Niny vystrašeně ze sebe vykoktala:,, Je tu někdo? Kdo jsi? Vylez z toho zrcadla! Když tu jsi tak proč tě nevidím? Ukaž se mi!" Najednou všechny ty hrozné zvuky přestaly, přestala i bouřka a před Ninou se objevila postava chlapce se slovy: ,, Ahoj Nino! Já jsem Tomáš! Konečně s tebou můžu mluvit! Děkuji Ti!" ,, Odkud mě znáš? A za co mi děkuješ?" ptala se nechápavě Nina. ,, Každý jsem se na tebe díval ze zrcadla....a děkuji ti za to,že jsi mě vysvobodila z toho zrcadla" ,, Ty jsi mě špehoval? A jak? " kladla další otázky. ,, Neřekl bych, že špehoval. Tak, že jsi mě chtěla vidět!" Na Ninu to bylo moc, tak si sedla na postel a dál pozorovala Tomáše s nechápavým pohledem. Ten jí začal vše vysvětlovat: ,, Moji rodiče taky koupili tenhle hrad, ale byl skoro furt nezaprázdněni. Já jsem strašně rád hrál fotbal a když byl jeden fakt důležitý zápas, chtěl jsem aby tam přišli. Když jsem jim o tom řikal, byli zrovna uprostřed hádky a tak mi řekla ať neotravuju, že mě nechcou ani vidět. Šel jsem na naštvaně do svého- teď tvého pokoje, byl jsem tak rozčilený až jsem rozbil tohle zrcadlo. Pak si jenom pamtuju to, že jsem byl v tom zrcadle a rodiče a policie mě hledali.Když už to vzdali, rodiče byli nešťastní a tenhle hrad jim mě furt připomínal tak ho prodali tvým rodičům. A dál už to znáš. K vysvobození mi chybělo jenom to, aby byl úplněk a někdo mě chtěl vidět." ,, Ahá! Tak už to chápu.Jo a nemáš zač...Hele už je moc pozdě, měli bychom jít spát, protože za chvíli se vrátí moji rodiče. Ráno jim všechno řeknem a oni ti pomůžou vrátit se k tvým rodičům. Tomáš se vším souhlasil a těšil se na další den.
Ráno pak rodiče Niny volali Tomovým rodičům.Když si do hradu pro něj přijeli celí šťastní rodiče Niny jim nabídli, že tenhle hrad je stejně moc velký pro jednu rodinu tak jestli tam nechcou bydlet s něma. Oni souhlasili a na Tomáše si udělali víc času.

Tak co? Mám vymejšlet další ' povídku' ? :))
Přečetla jsem si sice jen začátek ale vypadá to zajímavě. Určitě pokračuj ;)